Kanabinoidy 101

1. Co jsou kanabinoidy?

Kanabinoidy jsou skupina chemických látek, které ovlivňují síť receptorů rozprostřenou po celém lidském těle i nervovém systému. Nejvíc jsou známé díky své přítomnosti v rostlině konopí, jejich příběh je ale mnohem širší.

Jen v rostlině Cannabis sativa vědci identifikovali přes 100 různých kanabinoidů. Každý z nich má mírně odlišný molekulární tvar, a právě ten určuje, jak bude s receptory v těle interagovat, jaké účinky vyvolá a jak silné budou.

Kanabinoidy dělíme do tří základních skupin a je dobré je od začátku znát:

• Fytokanabinoidy vznikají přirozeně v rostlinách, především v Cannabis sativa, v menším množství je ale najdeme také v černém pepři, třapatce nebo kakau.
• Endokanabinoidy si podle potřeby vytváří přímo lidské tělo. Jde o vlastní signální molekuly organismu, které fungují ve stejném receptorovém systému.
• Syntetické kanabinoidy vznikají v laboratoři, ať už pro farmaceutické účely, nebo v nebezpečné podobě jako rekreační drogy.

Když většina lidí mluví o kanabinoidech, má na mysli právě fytokanabinoidy, konkrétně ty, které pocházejí z technického konopí. Nejznámější jsou CBD (kanabidiol) a THC (tetrahydrokanabinol). S postupujícím výzkumem ale roste vědecký i komerční zájem také o řadu vedlejších kanabinoidů, jako jsou CBG, CBN, CBC nebo THCV.

2. Jak kanabinoidy vznikají?

Když pochopíte, jak rostlina konopí kanabinoidy vytváří, snáz si vysvětlíte, proč se jednotlivé konopné produkty tolik liší vzhledem, vůní i účinkem, a proč syrový, nezahřátý konopný květ obsahuje jiné látky než CBD olej.

Výchozí bod: CBGA

Všechny kanabinoidy vznikají z kanabigerolové kyseliny (CBGA), které se někdy říká „matka kanabinoidů“. CBGA vzniká chemickou reakcí dvou jednodušších prekurzorů, olivetolové kyseliny a geranyl-pyrofosfátu, uvnitř trichomů rostliny, tedy drobných žláznatých chloupků, které pokrývají květy a listy.

Z CBGA pak specifické rostlinné enzymy vytvářejí tři hlavní kyselé prekurzory:

• CBDA (kanabidiolová kyselina) je prekurzorem CBD
• THCA (tetrahydrokanabinolová kyselina) je prekurzorem THC
• CBCA (kanabichromenová kyselina) je prekurzorem CBC

Část CBGA, kterou tyto enzymy nepřemění, se může dekarboxylací proměnit přímo v CBG.

Dekarboxylace: aktivace kanabinoidů

V syrovém, přirozeném stavu existují kanabinoidy jako kyseliny. CBDA není totéž co CBD a THCA na rozdíl od THC nemá psychoaktivní účinky. Přeměna z kyselé na aktivní formu probíhá dekarboxylací, tedy odštěpením karboxylové skupiny (COOH), při kterém se uvolňuje CO₂.

K tomu přirozeně dochází, když je rostlinný materiál konopí:

• Zahříván (kouření, vapování, vaření)
• Dlouhodobě vystaven světlu nebo vzduchu (pomalejší proces, který probíhá postupně)

Proto se CBD oleje vyráběné z konopného extraktu při zpracování zpravidla dekarboxylují, aby bylo CBD v aktivní, využitelné formě. Ze stejného důvodu obsahují syrové konopné listy používané do šťáv nebo kapslí spíš CBDA než CBD, a proto se také některé produkty cíleně vyrábějí tak, aby si syrové kyselé formy zachovaly.

3. Endokanabinoidní systém

Endokanabinoidní systém (ECS) patří mezi nejrozšířenější a nejdůležitější regulační systémy lidského těla. Objeven byl ale až na počátku 90. let, tedy poměrně nedávno, a proto o něm stále víme méně než třeba o kardiovaskulárním nebo nervovém systému.

ECS tvoří tři hlavní součásti:

1. Endokanabinoidy, signální molekuly, které si tělo vytváří samo
2. Kanabinoidní receptory, bílkoviny na povrchu buněk, na které se endokanabinoidy i fytokanabinoidy váží
3. Enzymy, které endokanabinoidy podle potřeby vytvářejí a po splnění jejich úlohy zase odbourávají

Receptory CB1

Receptory CB1 se nacházejí především v mozku a centrální nervové soustavě, zejména v oblastech, které řídí paměť, koordinaci, vnímání bolesti a chuť k jídlu. Patří mezi vůbec nejpočetnější receptory v mozku. Když se na ně naváže THC, vyvolá to typické psychoaktivní účinky konopí. CBD má naproti tomu k CB1 receptorům jen velmi nízkou afinitu, a proto omamné účinky nezpůsobuje.

Receptory CB2

Receptory CB2 se nacházejí hlavně v imunitním systému a periferních tkáních, včetně střev, sleziny, jater a kůže. Hrají klíčovou roli při regulaci zánětu a imunitní odpovědi. Látky, které cílí na CB2 receptory, jsou proto předmětem zvláštního zájmu ve výzkumu zánětlivých onemocnění.

Nejen CB1 a CB2

Výzkum ukázal, že kanabinoidy neovlivňují jen tyto dva klasické receptory, ale i řadu dalších cílů:

• TRPV1 (vaniloidní receptor) se podílí na přenosu bolesti a regulaci tělesné teploty. CBD je známým agonistou TRPV1.
• 5-HT1A (serotoninový receptor) souvisí s regulací nálady a úzkosti. Bylo prokázáno, že ho CBD aktivuje, což může částečně vysvětlovat jeho účinky na úzkost.
• GPR55, kterému se někdy říká „třetí kanabinoidní receptor“, ovlivňuje hustotu kostí, krevní tlak a vnímání bolesti.
• PPARγ je jaderný receptor podílející se na metabolismu, zánětu a buněčném dělení.

Co ECS vlastně dělá?

ECS bývá označován za jakéhosi hlavního regulátora, systém, který pomáhá udržovat tělo v rovnováze (homeostáze). Jeho úloha byla zdokumentována v souvislosti s:

• Bolestí a zánětem
• Náladou a emočními reakcemi
• Pamětí a učením
• Chutí k jídlu a metabolismem
• Spánkovým cyklem
• Funkcí imunitního systému
• Reakcí na stres
• Neuroprotekcí

Důležitá zvláštnost: na rozdíl od většiny neurotransmiterových systémů funguje ECS obráceně. Když se postsynaptický neuron přebudí, vyšle endokanabinoidy zpět k presynaptickému neuronu, aby signál zpomalil. Právě tato zpětná (retrográdní) signalizace dělá z kanabinoidů jedinečný druh biologické brzdy.

4. Fytokanabinoidy: hlavní hráči

V následujícím přehledu představujeme nejvýznamnější kanabinoidy, které najdeme v technickém konopí i v konopí obecně.

CBD (kanabidiol)

CBD je dominantní kanabinoid legálního konopí a zároveň nejvíc prozkoumaná neomamná látka, kterou tato rostlina obsahuje. Na klasické CB1 ani CB2 receptory se neváže silně. ECS ovlivňuje spíš nepřímo, a to inhibicí enzymu FAAH (který odbourává endokanabinoid anandamid), aktivací receptorů TRPV1 a 5-HT1A a jako negativní alosterický modulátor CB1, díky čemuž může při současné přítomnosti THC jeho účinky dokonce tlumit.

Výzkum CBD je nejpokročilejší ze všech kanabinoidů. Nejpevnější klinické důkazy existují u epilepsie: farmaceutický přípravek Epidiolex na bázi CBD schválil americký úřad FDA pro dvě vzácné formy dětské epilepsie, Dravetův syndrom a Lennoxův-Gastautův syndrom. Kromě toho zkoumá rozsáhlá řada preklinických i klinických studií účinky CBD na úzkost, spánek, zánět, bolest a neuroprotekci.

Právní status: V EU je prodej CBD produktů vyrobených ze schválených odrůd konopí ve formě doplňků stravy legální, pokud splňují nařízení o nových potravinách (novel food) a obsahují méně THC, než stanovuje limit dané země (obvykle 0,2 až 0,3 %).

THC (delta-9-tetrahydrokanabinol)

THC je hlavní psychoaktivní kanabinoid konopí. Přímo a silně se váže na CB1 receptory v mozku, čímž vyvolává omamné účinky spojované s marihuanou. V technickém konopí se vyskytuje jen ve stopovém množství. Zákonný limit v EU je 0,3 % v sušeném květu, hotové výrobky pak musí obvykle obsahovat méně než 0,2 % (podle konkrétní země).

Navzdory své pověsti je THC i předmětem seriózního lékařského výzkumu a je účinnou látkou schválených farmaceutických přípravků proti nevolnosti (dronabinol) i kombinované terapie Sativex (v poměru THC:CBD 1:1) na spasticitu spojenou s roztroušenou sklerózou.

Právní status: Ve většině zemí kontrolovaná látka při koncentracích nad stanovený limit. V legálních konopných produktech se vyskytuje jen ve stopovém množství.

CBG (kanabigerol)

CBG vzniká přímou dekarboxylací CBGA, „matky kanabinoidů“, a proto se mu často říká prekurzorová molekula. U vzrostlých rostlin konopí je většina CBGA už přeměněná na jiné kanabinoidy, takže se CBG obvykle vyskytuje jen v malém množství, pokud rostlina není záměrně vyšlechtěná tak, aby si ho zachovala. Dnes existují odrůdy konopí s vysokým obsahem CBG, díky nimž vzniká nová vlna produktů jako CBG kapky nebo CBG izolát.

CBG ovlivňuje receptory CB1 i CB2 a navíc tlumí zpětné vychytávání GABA, uklidňujícího neurotransmiteru. Preklinický výzkum zkoumá jeho potenciální antibakteriální, protizánětlivé a neuroprotektivní vlastnosti. Klinických dat u lidí je zatím málo, jejich počet ale roste.

Právní status: Ve většině zemí není klasifikován jako kontrolovaná látka; v produktech z technického konopí je v EU legální.

CBN (kanabinol)

CBN vzniká postupnou oxidací THC, jde v podstatě o „zestárlé“ THC. Konopný květ vystavený teplu, světlu nebo vzduchu ho postupně hromadí. Navzdory tomuto původu má CBN jen velmi slabé psychoaktivní vlastnosti a v množství, jaké najdeme v konopných produktech, se obecně nepovažuje za omamný.

Zájem vzbuzuje CBN především v souvislosti se spánkem, a to na základě prvních studií a zkušeností uživatelů. Klinických dat u lidí je ale zatím málo a rozšířené tvrzení, že „CBN je spánkový kanabinoid“, se často opírá jen o malé nebo preklinické studie. Kromě toho se u něj zkoumá i určitý antibakteriální potenciál.

Právní status: V produktech z technického konopí je obecně legální; samostatně (mimo souvislost s THC) není nikde zvlášť regulovaný.

CBC (kanabichromen)

CBC je u většiny odrůd konopí po THC a CBD třetím nejzastoupenějším kanabinoidem, přestože se v rostlině obvykle vyskytuje jen v malém množství. Na receptory CB1 ani CB2 se výrazně neváže, místo toho ovlivňuje jiné receptory, včetně TRPV1 a TRPA1, které se podílí na přenosu bolesti.

V preklinickém výzkumu se u CBC zkoumají protizánětlivé, antidepresivní a neuroprotektivní vlastnosti a zvláštní pozornost si zaslouží i v kombinaci s dalšími kanabinoidy (entourage efekt). Stejně jako CBG zůstává u lidí zatím málo prozkoumaný.

Právní status: Není regulovaný; v produktech z technického konopí je legální.

THCV (tetrahydrokanabivarin)

THCV má podobnou molekulární strukturu jako THC, jeho postranní řetězec je ale kratší, což mění způsob, jakým interaguje s receptory CB1. V nízkých dávkách může působit jako antagonista CB1 (tedy jeho účinky blokovat), ve vyšších dávkách se naopak chová spíš jako slabý agonista. Právě proto vzbuzuje zájem jako potenciální nástroj pro regulaci chuti k jídlu, hladiny krevního cukru a hmotnosti.

Ve většině odrůd konopí se vyskytuje jen ve velmi nízkých koncentracích a ve významnějším množství ho najdeme spíš u specifických afrických odrůd. Patří tak mezi kanabinoidy, které je obtížnější získat ve větším množství.

Právní status: V některých zemích nejednoznačný. Kvůli strukturní podobnosti s THC čelí v řadě států zvýšené regulatorní pozornosti.

CBDA a THCA: syrové kyselé formy

Tyto kyselé prekurzory (písmeno „A“ značí kyselinu neboli acid) budí čím dál větší zájem i samy o sobě, nejen jako mezistupně. V preklinických modelech vykazuje CBDA protinevolnostní a protiúzkostné vlastnosti a u některých receptorových cílů může být dokonce účinnější než samotné CBD. THCA sice v syrové formě nemá psychoaktivní účinky, v prvních studiích ale prokazuje protizánětlivé a neuroprotektivní vlastnosti.

Produkty vyrobené tak, aby si zachovaly syrové kanabinoidní kyseliny, se nesmí zahřívat a obvykle se skladují jinak než běžné CBD oleje. Naše konopné květy obsahují celé spektrum kanabinoidních kyselin v jejich přirozené, nezpracované podobě.

5. Endokanabinoidy: vlastní verze vašeho těla

Fytokanabinoidy fascinují mimo jiné proto, že v lidském těle fungují tak účinně, a důvod je prostý: naše tělo má už vlastní systém postavený na obdobných molekulách, které si samo vytváří.

Mezi dva hlavní endokanabinoidy patří:

Anandamid (AEA)

Anandamid, pojmenovaný podle sanskrtského slova ananda, tedy „blaženost“, byl prvním objeveným endokanabinoidem (1992, tým Raphaela Mechoulama). Váže se na receptory CB1 a podílí se na regulaci nálady, paměti i vnímání bolesti, a dokonce i na neurologických změnách spojených s tzv. „euforií běžce“, za kterou podle dnešních poznatků stojí spíš anandamid než endorfiny.

Anandamid se vytváří podle potřeby a rychle ho odbourává enzym FAAH. CBD tento enzym tlumí, čímž prodlužuje dobu, po kterou zůstává anandamid v organismu aktivní. Právě to je jeden z hlavních mechanismů, jímž může CBD nepřímo ovlivňovat náladu a vnímání bolesti.

2-arachidonoylglycerol (2-AG)

2-AG se v mozku vyskytuje ve výrazně vyšších koncentracích než anandamid a je hlavním endogenním ligandem (vazebnou molekulou) receptorů CB1 i CB2. Hraje klíčovou roli v neuroprotekci, regulaci chuti k jídlu i funkci imunitního systému. Odbourává ho enzym MAGL (monoacylglycerol lipáza).

Klinický deficit endokanabinoidního systému (CECD)

Někteří výzkumníci, především Dr. Ethan Russo, přišli s teorií klinického deficitu endokanabinoidního systému, tedy hypotézou, že u některých lidí je ECS dlouhodobě málo aktivní, což by se mohlo podílet na vzniku migrény, fibromyalgie nebo syndromu dráždivého tračníku. Jde zatím spíš o hypotézu než o uznanou klinickou diagnózu, přesto nabízí jeden z teoretických rámců, proč rostlinné kanabinoidy mohou některým lidem s těmito potížemi přinášet úlevu.

6. Syntetické kanabinoidy

Ne všechny kanabinoidy pocházejí z rostlin nebo z našeho vlastního těla. Stojí za to jasně rozlišovat dvě velmi odlišné kategorie syntetických kanabinoidů.

Farmaceutické syntetické kanabinoidy

Legitimní farmaceutické kanabinoidy se vyvíjejí k léčbě konkrétních zdravotních potíží. Patří mezi ně dronabinol (syntetické THC používané proti nevolnosti při chemoterapii a při ztrátě chuti k jídlu spojené s AIDS), nabilon (analog THC používaný proti nevolnosti) a nabiximoly (Sativex, botanický extrakt standardizovaný jako lék). Jde o přísně regulované léky na předpis, které se používají pod lékařským dohledem.

Nebezpečné syntetické kanabinoidy

Tyto látky se často prodávají jako „bylinné kadidlo“ nebo „legal highs“ pod značkami jako Spice, K2 nebo Mamba a jde o zcela odlišné sloučeniny, obvykle navržené tak, aby napodobovaly THC, ale s mnohem silnější a nevyzpytatelnější vazbou na receptory. Byly spojovány se závažnými nežádoucími reakcemi, psychózou, srdečními komplikacemi i úmrtími. S kanabinoidy z konopí nemají nic společného a nikdy by se s nimi neměly zaměňovat.

7. Entourage efekt

Jedním z nejdiskutovanějších (a zároveň nejspornějších) konceptů ve vědě o kanabinoidech je entourage efekt, tedy hypotéza, že kanabinoidy, terpeny a další rostlinné látky fungují lépe společně než jakákoli izolovaná látka samotná.

Nejdůkladněji tento koncept rozpracovali Dr. Raphael Mechoulam a Dr. Ethan Russo. Russova vlivná studie z roku 2011, publikovaná v časopise British Journal of Pharmacology, tvrdí, že díky fytochemické rozmanitosti konopí mají celorostlinné extrakty širší terapeutický účinek než samotné čisté CBD nebo THC. Podle této teorie terpeny jako myrcen, limonen nebo beta-kariofylen účinky kanabinoidů modulují a zesilují. Beta-kariofylen je přitom sám o sobě agonistou receptoru CB2.

Co na to říkají skutečné důkazy

Tady je na místě vyvážený pohled. Entourage efekt je biologicky věrohodný a podporuje ho řada preklinických studií na zvířatech a buňkách. Kvalitních klinických studií u lidí, které by přímo srovnávaly celospektrální extrakty s izoláty, je ale zatím málo. Několik studií léčby epilepsie pracovalo s celorostlinnými extrakty a stále víc výzkumníků princip rostlinné synergie podporuje. Tvrzení, že celospektrální extrakt je pro každého člověka a každé použití automaticky lepší než izolát, je ale zjednodušující.

Na čem se ale věda celkem shoduje, je to, že chemická komplexnost konopí je víc než jen součet jednotlivých částí, a že vyřazením vedlejších kanabinoidů a terpenů ve prospěch čistého CBD může produkt přijít o potenciálně užitečné složky.

8. Kanabinoidy a tělo: co říká výzkum?

V následujícím přehledu upřímně shrnujeme, co dnešní věda podporuje, podle síly důkazů.

Silné klinické důkazy

Nejpevnější důkazy existují u epilepsie. Přípravek Epidiolex (čištěné CBD) schválily americký úřad FDA i evropská agentura EMA pro Dravetův syndrom a Lennoxův-Gastautův syndrom. V klinických studiích výrazně snížil frekvenci záchvatů oproti placebu. Jde o zásadní důkaz: kanabinoidní látku schválenou jako lék na předpis na základě studií fáze III.

Mírné a rostoucí důkazy

Úzkost patří mezi nejvíc zkoumané oblasti mimo epilepsii. Několik kontrolovaných studií u lidí prokázalo, že CBD dokáže zmírnit úzkost v kontextu sociální úzkostné poruchy, veřejného vystupování i generalizované úzkostné poruchy. Často citovaná studie z roku 2019 (Shannon a kol.), publikovaná v časopise The Permanente Journal, zjistila, že 79 % pacientů uvedlo během prvního měsíce užívání CBD pokles úzkostných skóre. Autoři sami upozorňují, že šlo o slibná, ale předběžná zjištění a že jsou stále potřeba randomizované kontrolované studie.

Spánek úzce souvisí s úzkostí a několik studií zaznamenalo při užívání CBD zlepšení kvality spánku, zejména u pacientů, jejichž potíže se spánkem souvisely právě s úzkostí. Důkazy o CBD jako o samostatné léčbě spánkových potíží u jinak zdravých lidí jsou zatím slabší.

Bolest a zánět patří mezi nejčastěji uváděné důvody, proč lidé CBD užívají, a preklinických důkazů je poměrně dost. Klinické důkazy u lidí přibývají, výsledky jsou ale rozporuplnější. Řada studií zaznamenala u pacientů s chronickou bolestí výrazné zmírnění potíží a kombinovaný přípravek Sativex (CBD + THC) v klinických studiích prokázal účinnost při neuropatické bolesti i spasticitě spojené s roztroušenou sklerózou.

Rané a preklinické výzkumy

Neuroprotekce: CBD prokázalo neuroprotektivní vlastnosti v buněčných a zvířecích modelech u Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy nemoci i traumatického poškození mozku. Studie u lidí jsou zatím ve velmi rané fázi.

Kožní potíže: Lokálně aplikované kanabinoidy prokázaly protizánětlivé účinky ve výzkumu akné a lupénky a v současnosti probíhá i několik dermatologicky zaměřených klinických studií.

Závislosti a užívání návykových látek: Předběžné důkazy naznačují, že CBD může u lidí se závislostí na opioidech zmírňovat bažení vyvolané spouštěči. Dvojitě zaslepená randomizovaná placebem kontrolovaná studie Hurdové a kol. z roku 2019, publikovaná v časopise The American Journal of Psychiatry, zjistila, že CBD u abstinujících osob se závislostí na heroinu výrazně snížilo bažení vyvolané spouštěči i úzkost. Výzkumníci zároveň zaznamenali pokles fyziologických ukazatelů stresu, včetně srdeční frekvence a hladiny kortizolu.

Důležité upozornění: Podle práva EU (a ve většině dalších zemí) nesmí kanabinoidní produkty prodávané jako doplňky stravy uvádět konkrétní zdravotní tvrzení. Nic na této stránce by nemělo být vykládáno jako lékařská rada ani jako tvrzení, že kanabinoidy diagnostikují, léčí nebo vyléčí jakékoli onemocnění. Pokud máte zdravotní potíže, poraďte se vždy s kvalifikovaným zdravotnickým odborníkem.

9. Typy kanabinoidních extraktů

Jde o jedno z nejdůležitějších praktických rozlišení pro každého, kdo kanabinoidní produkty kupuje.

Celospektrální extrakty si zachovávají celý profil kanabinoidů a terpenů obsažených v původní rostlině. Obsahují stopové množství THC, u legálních produktů v EU obvykle pod 0,2 %. Pro většinu uživatelů toto množství THC nepředstavuje žádné psychoaktivní riziko ani reálné riziko pozitivního testu na drogy, u velmi vysokých dávek to ale nelze zaručit úplně všem.

Širokospektrální extrakty procházejí dalším zpracováním, které odstraní THC, ale zachová ostatní kanabinoidy a terpeny. Jde o praktický kompromis, který si udržuje možné výhody entourage efektu a zároveň řeší obavy z expozice THC.

Izolát je nejčistší formou kanabinoidu, bez dalších rostlinných látek. Bývá bez chuti a zápachu, díky čemuž se snadno začleňuje do dalších produktů.

10. Právní status jednotlivých kanabinoidů

Legislativa týkající se konopí patří celosvětově mezi nejroztříštěnější oblasti spotřebitelského práva. V následujícím přehledu najdete praktický souhrn, vždy si ale ověřte aktuální místní předpisy, protože se často mění.

Evropská unie

EU funguje na základě dvojího rámce. Pěstování technického konopí je v členských zemích legální při použití schválených odrůd s obsahem THC pod 0,3 % v rostlině. CBD z těchto rostlin je regulováno jako novel food, tedy označení, které Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zavedl v roce 2019. To znamená, že CBD doplňky stravy a potravinářské produkty potřebují před uvedením na trh v nových produktových kategoriích schválení jako novel food (u řady značek tento proces stále probíhá).

THC zůstává podle Jednotné úmluvy OSN ve všech členských státech EU kontrolovanou látkou. Limit pro vymáhání u hotových výrobků se liší: nejčastěji se používá 0,2 %, některé země ale u potravin uplatňují nulovou toleranci.

CBG, CBN, CBC ve většině zemí EU obecně nejsou samostatně regulované a v produktech z technického konopí jsou legální, pokud je obsah THC v zákonném limitu.

Delta-8 THC, HHC (hexahydrokanabinol) a další nové polosyntetické kanabinoidy se pohybují v právní šedé zóně. Řada zemí EU je už výslovně zakázala. K těmto látkám přistupujte s maximální opatrností a ověřte si aktuální místní legislativu.

Spojené království

Spojené království se po brexitu řídí podobným rámcem, CBD produkty tam jako novel food reguluje Úřad pro potravinové normy (FSA). Aby bylo možné produkt legálně prodávat, musí být uvedený na validovaném seznamu novel food FSA. THC je kontrolovaná látka třídy B; limit v hotových CBD produktech je 1 mg na celé balení.

Spojené státy

Zákon Farm Bill z roku 2018 legalizoval na federální úrovni konopí i z něj získané CBD, pokud rostlina obsahuje méně než 0,3 % THC. Úřad FDA ale zatím nestanovil jasnou regulatorní cestu pro CBD v potravinách a doplňcích stravy. THC (delta-9) zůstává na federální úrovni kontrolovanou látkou, přestože ho řada států legalizovala pro léčebné nebo rekreační použití. Delta-8 THC se pohybuje ve sporné právní zóně: vzniká z konopného CBD, přesto ho přes tucet států zakázal.